Dosled černé zvěře

Dosled černé zvěře na uměle založené šlapané nepobarvené stopě:

Časový limit: 45 minut. Na barvářských zkouškách honičů (BZH) se pes prvořadě přezkouší na uměle založené šlapané nepobarvené a alespoň 3 hodiny staré stopě černé zvěře. Stopní dráha je 500 až 550 kroků dlouhá se dvěmi změnami směru s úhlem menším než 90 stupňů. Stopa černé zvěře se zhotoví čerstvými spárky ze zadních běhů střelené zvěře živé váhy nejméně 50 kg. Vzdálenost jednotlivých stopních drah musí být nejméně 100 kroků od sebe. Místo počátku stopní dráhy se označí číslem na stromě, nástřel pak zálomkem. Směr stopní dráhy prvních asi 30 kroků se vyznačí na stromech zepředu, dále jsou stromy na stopní dráze vyznačeny z opačné strany pro kontrolu rozhodčích, aby je vůdce neviděl. Na konci stopní dráhy musí být položena vyvrhnutá a zašitá černá zvěř. Asi v polovině stopní dráhy se zálomkem označí lože, odkud se pes vypouští při dosledu jako “hlásič” nebo “oznamovač”. Asi 50 kroků před koncem stopní dráhy je vyznačeno místo, odkud se vypouští pes pracující jako “vodič” na disciplínu “Chování u střelené zvěře”. Na toto místo je rozhodčí povinen vůdce upozornit a zde ukončit hodnocení dosledu. Dále se hodnotí disciplína “Chování u střelené zvěře”. K práci volně: Dovede-li pes vůdce ke kusu volně, obdrží až 5 bodů. Je-li pes během práce vůdcem ovlivňován nebo nepracuje v těsném kontaktu, body navíc se mu úměrně sníží. Před nasazením psa na práci na nepobarvené stopě musí předem vůdce oznámit rozhodčímu způsob práce psa (vodič, oznamovač, hlásič). Číslo losu z losování při zahájení zkoušek neplatí pro stopní dráhy. Pořadí zkoušených psů na nepobarvené stopě se losuje ve skupině vždy až po založení nepobarvené stopy. Před konkrétní nepobarvenou stopou se vysoluje jen pes, který tuto nepobarvenou stopu vypracuje. Losování psa, který vypracuje následující nepobarvenou stopu je provedeno vždy až po té, co předchozí pes práci na předcházející stopě ukončí. Pořadatel je odpovědný za naprosto korektní chování přenašečů zvěře a trubačů. Za založení stopních drah zodpovídá sbor rozhodčích, kteří akci posuzují ve spolupráci s pořadatelem. a) vodič (dosled na řemeni nebo volně) Pes je nasazen na označený nástřel, naveden na směr stopní dráhy a pak pracuje na plně rozvinutém, nejméně 5 m dlouhém barvářském řemeni nebo volně v těsném kontaktu svůdcem. V ideálním případě by měl být pes po celou dobu práce na stopě zalehlý v barvářském řemeni a s jistotou sledovat stopu až na konec dráhy, kde leží zhaslá zvěř. Ohlíží-li se vůdce, aby zjistil správný směr stopy podle značek, musí jej rozhodčí napomenout a za každé napomenutí se snižuje známka o jeden stupeň. Pes pracuje buď přímo na stopě nebo může jít pod větrem i několik metrů, ale od stopní dráhy se nesmí vzdálit více než 30 kroků. Větší vzdálenost se posuzuje jako sejití ze stopy. Každé sejití ze stopy je povinen rozhodčí oznámit vůdci či případné koroně např. zatroubením na signální trubku. Pokud pes sejde ze stopy, rozhodčí nechá psa opravit a znovu nasadit na stopu. Každá oprava má za následek snížení známky o jeden stupeň. Pes nemá jít příliš rychle, aby mu vůdce stačil normálním krokem. Na stopu se může pes nasadit znovu nejvýše třikrát. Za dosled volně může být psovi připočteno až 5 bodů.

Dosled černé zvěře na šlapané a současně na uměle založené pobarvené stopě, staré nejméně 12 hodin:

Časový limit: 45 minut Na honičských zkouškách (HZ) mý být stopní dráha dlouhá 500 až 550 kroků se dvěma změnami směru, s úhlem menším než 90 stupňů. Je zakládána spárky černé a do stopy se současně kape (popřípadě tupuje) barva. Pro založení jedné stopní dráhy se použije 0,3 l barvy z divočáka nebo vepřové krve. Vzdálenost jednotlivých stopních drah musí být nejméně 100 kroků od sebe. Místo počátku stopní dráhy se označí číslem na stromě, nástřel pak zálomkem. Směr stopní dráhy prvních asi 30 kroků se vyznačí na stromech zepředu, dále jsou stromy na stopní dráze vyznačeny z opačné strany pro kontrolu rozhodčích, aby je vůdce neviděl. Na konci stopní dráhy musí být položena vyvrhnutá a zašitá černá zvěř. Asi v polovině stopní dráhy se zálomkem označí lože, odkud se pes vypouští při dosledu jako “hlásič” nebo “oznamovač”, aby zbývající část barvy vypracoval pes samostatně, a současně se u něj hodnotí disciplína “Chování střelené zvěře”. Asi 50 kroků před koncem stopní dráhy je vyznačeno místo, odkud se vypouští pes pracující jako “vodič” na disciplínu “Chování u střelené zvěře”. Na toto místo je rozhodčí povinen vůdce upozornit a zde ukončit hodnocení dosledu. Dále se hodnotí disciplína “Chování u střelené zvěře”. K práci volně: Dovede-li pes vůdce ke kusu volně, obdrží až 5 bodů. Je-li pes během práce vůdcem ovlivňován nebo nepracuje v těsném kontaktu, body navíc se mu úměrně sníží. Před nasazením psa na práci na šlapané a současně na uměle založené pobarvené stopě musí předem vůdce oznámit rozhodčímu způsob práce psa (vodič, oznamovač, hlásič). Číslo losu z losování při zahájení zkoušek neplatí pro stopní dráhy. Před konkrétní stopou se vysoluje jen pes, který tuto stopu vypracuje. Losování psa, který vypracuje následující stopu je provedeno vždy až po té, co předchozí pes práci na předcházející stopě ukončí. Pořadatel je odpovědný za naprosto korektní chování přenašečů zvěře a trubačů. Za založení stopních drah zodpovídá sbor rozhodčích, kteří akci posuzují ve spolupráci s pořadatelem. a) vodič (dosled na řemeni nebo volně) Pes je nasazen na označený nástřel, naveden na směr stopní dráhy a pak pracuje na plně rozvinutém nejméně 5 m dlouhém barvářském řemeni, nebo volně v těsném kontaktu s vůdcem. V ideálním případě by měl být pes po celou dobu práce na stopě zalehlý v barvářském řemeni a s jistotou sledovat stopu až na konec dráhy, kde leží zhaslá zvěř. Ohlíží-li se vůdce, aby zjistil správný směr stopy podle značek, musí jej rozhodčí napomenout a za každé napomenutí se snižuje známka o jeden stupeň. Pes pracuje buď přímo na stopě, nebo může jít pod větrem i několik metrů, ale od stopní dráhy se nesmí vzdálit více než 30 kroků. Větší vzdálenost se posuzuje jako sejití ze stopy. Každé sejití ze stopy je povinen rozhodčí oznámit vůdci, či případné koroně např. zatroubením na signální trubku. Pokud pes sejde ze stopy, rozhodčí nechá psa opravit a znovu nasadit na stopu. Každá oprava má za následek snížení známky o jeden stupeň. Pes nemá jít příliš rychle, aby mu vůdce stačil normálním krokem. Na stopu se může pes nasadit znovu nejvýše třikrát. Za práci volně se připočítává až 5 bodů. K práci volně: Dovede-li pes vůdce ke kusu volně bez ovlivňování vůdcem, obdrží 5 bodů. Je-li pes během práce vůdcem ovlivňován, body navíc se úměrně sníží.

Pes může být nasazen i na stopu zvěře postřelené během společného lovu. Toho, který bude takto pracovat, vylosují rozhodčí ze psů, kteří jsou přítomni ve chvíli potřeby dosledu. Dosled musí posoudit dva rozhodčí. Na konci této stopy je možno posoudit disciplínu “Chování u střelené zvěře”. V případě dosledování postřeleného kusu, ještě živého, rozhodčí mohou posoudit i disciplínu ochota k práci. Zda takto vypracovaná stopní dráha splnila parametry uměle založené stopy, posoudí sbor rozhodčích. Pokud bude pes na takovéto stopě ohodnocen, už nemusí absolvovat uměle založenou stopní dráhu. Není-li na konci stopní dráhy dosledován kus a stopa je ohodnocena, provede se disciplína “Chování u střelené zvěře” samostatně podle popisu v ZŘ (50 kroků stopa, potom chování).

Můj komentář:

Práce na stopách, už je taková „vyšší dívčí“. Základní věc co si člověk musí uvědomit je styl práce KMP. Nos mají perfektní, ale styl práce je dost specifický a je potřeba na to pamatovat. V drtivé většině budou pracovat s vysokým nosem a to mnohdy i několik metrů pod stopou. Aira třeba s oblibou chodí po stopě v „esíčku“. Klidně 3 – 4 metry na obě strany přes stopu s tím, že si při přejití stopy vždycky „čuchne“ jestli jde správně. Toto je největší úskalí na zkouškách, kde posuzuje rozhodčí, který nemá se seveřany zkušenosti. Ne vždy proto mají pochopení a většinou to končí sníženou známkou o jeden nebo i dva stupně. Já jsem k nácvikům používal „trakárek“ na založení stopy a nakonec jsem umisťoval maketu zvěře ( zašitá škára z divočáka naplněná senem ). Mě se neosvědčilo, připravovat si stopu sám, mnohem lépe Aira pracovala když stopu zakládal pokaždé někdo jiný. V úvodu jsem psal, že zkoušky jsou i o nervozitě vůdce a to u práce na stopě platí dvojnásob. Přes barvářský řemen se všechno přenáší ke psovi. Člověk je nervozní jestli jde pejsek správně, má tendenci korigovat směr, rychlost apod. a mnohdy je to spíš na škodu. Mluvím z vlastní zkušenosti. Tady je každá rada drahá, jedině snad snažit se zůstat v klidu. Lepší je psa zastavit, dát jemu i sobě minutku na zklidnění a pak dál pokračovat. Času je na dojití na konec víc než dost. Samozřejmě každá dojitá stopa se počítá, čím více tím lépe.