V noci mi přišla zpráva, která mě nevzbudila. Ráno se dozvídám,že se střílelo na prase. Slibená účast na naháňce odsouvá případný dosled na odpoledne. Ve 14 hodin se se střelcem scházíme na místě a vede mě na nástřel. Vypouštím svoji fenu karelského medvědího psa Airu spod Sokola rovnou na volno. Postupuje pomalu a rozvážně po stejně dráze jako pes, který byl nasazen ráno. Nechávám ji volnou ruku a jen na GPS sleduji postup a pomalu ji následuji. Srnčí trochu odvádí pozornost. Když už to vypadá,že opravdu není co hledat vrací se Aira sama na hranu lesa,ověřuje stopu a tentokrát jde opačným směrem. Když zůstává na místě začíná ve mě klíčit naděje. Dokonce nám přijde naproti a pak už nás vede ke zhaslému divočakovi, kterého jedním štěknutím odevzdává štastnému střelci. Stopa stará 14 hodin, nastupovali jsme jako druzí. Délka vzdušnou čarou od nástřelu do 300 metrů. Po dvou naháňkách po sobě,skvělé zakončení. Jsem na tu moji holku neskutečně hrdý!!
